§ 66
Promlčení výkonu trestu
(1) Uložený trest nelze vykonat po uplynutí promlčecí doby, která činí
a) dvacet let, jde-li o odsouzení k trestu smrti,
b) patnáct let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu deset let,
c) deset let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nejméně na pět let,
d) pět let při odsouzení k jinému trestu.
(2) Promlčecí doba počíná právní mocí rozsudku a při podmíněném odsouzení právní mocí rozhodnutí, že se trest vykoná. Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou nelze trest vykonat proto, že se odsouzený zdržuje v cizině.
(3) Promlčení výkonu trestu se přerušuje,
a) učiní-li prokurátor nebo soud opatření směřující k výkonu trestu, o jehož promlčení jde, nebo
b) dopustí-li se odsouzený v promlčecí době trestného činu nového,, na který zákon stanoví trest stejný nebo přísnější než na trestný čin, za který byl pachatel odsouzen.
(4) Přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba.