§ 7.
(1) Vojenské soudní pravomoci podléhají:
a) vojáci v činné službě,
b) vojáci ve výslužbě a vojenští pensisté,
c) osoby, které se povoláním k zvláštní službě staly příslušníky branné moci,
d) příslušníci vojensky organisovaných a jiných sborů v činné službě, o nichž to stanoví zvláštní zákony,
e) osoby povolané k osobním úkonům pro potřebu branné moci,
f) invalidé, kteří jsou ve stavu vojenských invalidoven,
g) osoby ve vazbě nařízené vojenským prokurátorem nebo vojenským soudem,
h) váleční zajatci.
(2) Vojenská soudní pravomoc podle odstavce 1 se vztahuje jen na trestné činy spáchané za trvání poměru, který tuto pravomoc zakládá. Jestliže některý z trestných činů uvedených v hlavě prvé až deváté zvláštní části trestního zákona, který byl spáchán v době trvání poměru zakládajícího vojenskou soudní pravomoc, vyjde najevo teprve po skončení tohoto poměru, může vojenský prokurátor postoupit věc okresnímu nebo krajskému prokurátoru.