§ 62.
(1) Do lhůty určené podle dní se nezapočítává den, kterého se stala událost určující počátek lhůty.
(2) Lhůty stanovené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím onoho dne posledního týdne nebo měsíce, jenž svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kterého se stala událost určující počátek lhůty. Chybí-li tento den v posledním měsíci lhůty, končí se lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
(3) Padne-li konec lhůty na den pracovního klidu, pokládá se za poslední den lhůty nejblíže příští pracovní den.
(4) K zachování lhůty stačí, jestliže podání v ní bylo
a) dáno na poštu a adresováno prokurátoru nebo soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout,
b) podáno u prokurátora nebo soudu, který ve věci má rozhodnout,
c) učiněno příslušníkem ozbrojeného sboru v činné službě u představeného,
d) učiněno u velitelství ústavu, kde je obviněný ve vazbě nebo v trestu, nebo
e) učiněno ústně do protokolu u kteréhokoli okresního prokurátora nebo lidového soudu.