§ 298.
(1) Kdo utrpěl majetkovou škodu vazbou od zatčení, zadržení nebo vzetí do vazby až do propuštění, má nárok, aby mu ji stát nahradil, byl-li žaloby zproštěn, nebo bylo-li trestní stíhání zastaveno, protože
a) jeho skutek není trestným činem,
b) je nepochybné, že trestný čin nespáchal, nebo
c) trestní stíhání bylo znovu zahájeno, aniž tu byly podmínky pro jeho obnovu.
(2) Nárok na náhradu škody za vazbu nepřísluší tomu, kdo
a) zavinil si vazbu sám, zejména pokusem o útěk nebo útěkem,
b) konal přípravy k trestnému činu nebo jím vyhrožoval, nebo
c) byl pro týž skutek později potrestán národním výborem nebo kázeňsky.
(3) I v případech uvedených v odstavci 2 nárok na náhradu škody za vazbu přísluší za dobu, o kterou byla vazba proti zákonu prodloužena.
(4) Za vazbu nařízenou v řízení o vydání do ciziny (§ 245) nárok na náhradu škody nepřísluší.