§ 247.
Vyhlášení stanného práva.
(1) Ministr národní bezpečnosti v dohodě s ministrem vnitra, spravedlnosti a národní obrany může vyhlásit stanné právo, když se v míře zvláště nebezpečné rozmáhá některý z těchto trestných činů: sabotáž (§§ 84 a 85 tr. zák.), ublížení ústavnímu činiteli na zdraví (§§ 105 a 106 tr. zák.), násilí na ústavním činiteli (§ 108 tr. zák.), nedovolené ozbrojování (§§ 120 a 121 tr. zák.), ohrožení zásobování (§ 134 tr. zák.), násilí na veřejných sborech (§ 154 tr. zák.), násilí na veřejném činiteli (§ 177 tr. zák.), obecné ohrožení podle §§ 190 a 191 tr. zák., vražda (§ 216 tr. zák.), loupež (§ 232 tr. zák.), zběhnutí (§§ 273 a 274 tr. zák.), vzpoura (§ 276 tr. zák.) nebo násilí proti obyvatelstvu (§ 299 tr. zák.). Je-li třeba zabránit jen určitému způsobu páchání těchto trestných činů, omezí se stanné právo jen na tyto případy.
(2) Stanné právo se omezí na území nebo na útvary ozbrojených sborů, pro které je ho třeba.
(3) Stanné právo se vyhlásí ve všech obcích a u všech útvarů, pro které je nařízeno, a to takovým způsobem, aby vešlo co nejdříve v obecnou známost. Ve vyhlášce se uvedou trestné činy, kterých se stanné právo týká, a území a útvary, na které se vztahuje. Připojí se pohrůžka, že každý, kdo po vyhlášení spáchá takový trestný čin, bude souzen ve stanném řízení a potrestán smrtí.