§ 6.
(1) Bylo-li uhlí odevzdáno na důlním podniku provozované koksovně, briketárně nebo jiné provozovně pro další zpracování (zhodnocení) uhlí, platí se daň uhlí podle volby podnikatele buď z uhlí k tomu použitého, nebo z vyrobeného paliva. Ministr financí stanoví v dohodě s ministrem veřejných prací a ministrem průmyslu, obchodu a živností sazbu daně z uhlí při způsobu prvním v rámci úlev §u 2 a při způsobu druhém podle množství uhlí, potřebného zpravidla k výrobě paliva. Ministr financí může však ve stejné dohodě naříditi, aby se daň z uhlí platila z ceny, docílené za vyrobené palivo podle obdoby ustanovení §u 3 a 5 zák.
(2) Platí-li se daň z uhlí k výrobě použitého, je podnikatel povinen učiniti opatření, potřebná ke spolehlivému zjišťování množství tohoto uhlí.
(3) Platí-li se daň z vyrobeného paliva, vzniká povinnost k zaplacení daně vypravením paliva z podniku, v němž bylo vyrobeno.
(4) Bylo-li uhlí převezeno ke zpracování mimo důlní podnik, platí se daň podle § 5. Pro podniky, zpracující uhlí na koks výhradně pro vlastní spotřebu, platí za předpokladů, stanovených v prováděcím nařízení, tatáž ustanoveni, jako pro koksovny, nacházející se přímo na důlním podniku.
(5) Na podnikatele závodů, v nichž se uhlí dále zpracuje, a kteří platí daň z vyrobeného paliva, vztahují se obdobně všechna ustanovení, platná pro důlní podnikatele.